Děti a rodiče

   Vychovávání je věc rodinná. Z rodiny vychází a do ní se zpravidla vrací.

   Dědičnost je teorie, která tvrdí, že všechny své nejhorší vlastnosti máme po svých rodičích, a že naše děti mají své nejlepší vlastnosti po nás.

   V době, kdy už si můžeme dovolit mít děti, míváme už vnuky.

   Nejlepší matkou je žena, která vzbudí ve tři hodiny ráno muže, protože má dojem, že dítě pláče.

   Nezlobte se na své děti! Děti se nejprve rodí jako důsledek vašich hloupostí, a teprve pak se stávají příčinou vašeho neštěstí.

   Jací jsme, takové budou naše děti.

   To jsou krásná dvojčátka! A jak jsou si podobná! Zvláště to jedno!

   Když děti nedělají nic, dělají neplechu.

   Je-li vám přes šedesát, nemáte už právo stěžovat si na rodiče, i kdyby byli vini.

   Není nic hezčího než dětský smích, hodnota, kterou nelze zmenšovat - srozumění se světem, s námi. Dorozumívání je i dětský pláč - ten pokoušet se umenšit.