Kritika a recenze

   Recenzenti jsou jako fortnýři, kteří chuďasy přísně prohlídnou, velké pány ale s hlubokou úklonou nechají projít.

   Pomohli mu kritikou. Z funkce.

   Nuda vládnoucí v některých knihách jim stačí ke slávě. Kritika, která už zvedla kopí, usne dřív, než je vrhne.

   Kritik dopsal konečně svou zdrcující recenzi, teď si bude moci tu knihu v klidu přečíst.

   Na snoby není spolehnutí. Dílo, které chválí, může být i dobré.

   Nic nezní v autorových uších tak pronikavě, jako mlčení kritiky.

   Kritika může pojmenovat nebo popsat povrch věcí i postihnout jejich smysl, ale umělecký čin se vždycky rodí z naprosté samoty.

   Kritika je daň, kterou člověk platí veřejnosti za to, že mu dovolí být výjimečným.

   Kritika je jako bohyně Áté - pronásleduje autory, ale kulhá při tom.

   Od té doby, co se knihy recenzují, je již nikdo nečte, kromě recenzenta, a i ten je čte jen tak.